.png)
Povídání s Jankou Srdcem o koučinku a vzniku knihy Průvodce sebekoučinkem: 12 záblesků na cestě k sobě
V následujícím rozhovoru nahlédnete do cesty ženy, která spojila vojenskou disciplínu s intuicí a empatií. O tom, jak ji koučink proměnil – a jak vznikla kniha, která může být oporou i vám.
Co Vás přivedlo k tomu, že jste se rozhodla zasvětit svůj profesní život koučování ?
Říká se, že náhody neexistují – a právě souhra zdánlivých náhod mě přivedla ke koučování. Při psaní disertační práce mi vedoucí navrhla, abych prozkoumala roli intuice ve znalostním managementu. Byl to první krok k zásadní profesní změně. Zašla jsem na kurz Intuice v satiterapii a objevila svět osobního rozvoje, kde se naplno ukázal můj dar empatie a schopnost motivovat druhé. Nejvíce mě naplňuje, když vidím, jak lidé díky koučinku najdou odvahu pro změnu, rostou a rozkvétají.
Nabízíte akreditované kurzy koučinku. Proč by lidé měli přijít na váš kurz?
Akreditované kurzy koučinku dělám pro své mladší já. Takový výcvik bych si přála pro sebe v malém a bezpečném prostředí 6–8 lidí, kde se můžete plně ponořit do sebezkušenostního učení. Celou dobu vás osobně provázím já s podporou své kolegyně. Výuka probíhá prezenčně, protože živý kontakt a energie skupiny jsou pro skutečný rozvoj nenahraditelné. Pečuji o své účastníky kurzu ve všech směrech – výuka, výuková platforma, pohodlné sezení v křeslech a dobrý dortík z Dezertíny.
Máte velké množství kladných recenzí a žádnou negativní. Čím si to vysvětlujete?
Je to kombinace zkušeností, upřímného zájmu o lidi a mé autenticity .Nespolupracuji s každým – pokud necítím, že bych klientovi přinesla hodnotu, raději nabídku odmítnu. A ti, kteří se se mnou vydali na cestu, v recenzích odrážejí to, co vkládám do každého setkání. Největší radost mi dělají zprávy, které přijdou i po letech – že spolupráce se mnou stále přináší užitek.
Jak vzpomínáte na svůj úplně první kontakt s koučinkem?
Koučink jsem potkala úplnou náhodou – na kurzu leadershipu. Tehdy jsem netušila, že se stane mou životní cestou. Byl to jen nenápadný okamžik. Poprvé jsem se dozvěděla o technice Kolo života a díky ní jsem se v koučinku našla. Tuhle techniku jsem tehdy samozřejmě zařadila i do své výuky na vysoké škole.
Jaké životní zkušenosti nejvíce ovlivnily vaši profesní dráhu?
Velký zlom pro mě byl kurz focusingu. Tam mi školitelé řekli: „Máš dar být průvodcem lidí.“ Vzpomínám si, že jsem se tak hluboce vcítila do příběhu kolegyně, až jsme obě intenzivně plakaly. A právě v tom okamžiku, když jsem byla, „usoplená a vzlykající“, jsem se dozvěděla, že mám schopnost vést lidi. To jsem napoprvé kategoricky odmítla, protože to bylo příliš intenzivní a vyčerpávající. S odstupem času mohu říct, že školitelé měli pravdu v tom, že jsem se naučila udržet si své hranice, a přitom zůstat napojená. Ovšem i dnes u koučinku mi klidně ukápne slza, když řešíme klientův příběh. Na druhou stranu prožíváme i radost a humor.
Vydala jste svoji první knihu. Co byl hlavní impuls?
Zpočátku šlo o pragmatický krok – všude kolem slyším :„Buduj značku, vydej knihu.“ Jenže během psaní se z pragmatismu stala vášeň. Vznikla příručka pro sebekoučink, která je moje srdcovka.
%20(1).png)
Jak byste vaši prvotinu představila a jaký je hlavní vzkaz?
Je to průvodce sebekoučinkem. Kniha propojuje moje osobní příběhy, teoretické vhledy a otázky k zamyšlení. Vzkaz je jasný: každý z nás má v sobě zdroje, které čekají na objevení a rozvoj.
Může být kniha druhem sebekoučinku pro čtenáře?
Ano, přesně to je její smysl. Díky příběhům, otázkám a cvičením se čtenář stává svým vlastním koučem. Stačí se zastavit, nahlédnout do sebe a otevřít odpovědi, které v sobě nosí.
Jak reagovalo vaše okolí, když jste se rozhodla vydat knihu?
Podporovali mě od začátku, ještě před tím, než jsme začala psát. Rodina i přátelé mi drželi palce. A přiznám se, že když mě v tom podpořila i moje náctiletá dcera, brala jsem to jako obrovskou poctu i závazek.
Kdo byl vaším největším podporovatelem?
Psát je pro mě radost. Sednu si, přepnu a píšu. Největším podporovatelem jsem tedy byla já sama – a hned za mnou můj manžel, který mě povzbuzoval.
Měla jste někdy pocit, že to vzdáte?
Ne .Když se rozhodnu, jdu do toho naplno. Vzdát se není možnost.
Co vás překvapilo na procesu vydávání?
Zjistila jsem, že vydat knihu není tak finančně náročné, jak jsem čekala. To mi dodalo odvahu jít do toho s lehkostí a větší chutí.
Která kapitola je vám nejbližší?
Hned první záblesk. Poprvé v životě tam sdílím velmi intimní mimosmyslové vzpomínky, které jsem dokázala vyslovit až po padesátce.
Co jste se díky psaní o sobě dozvěděla?
Že jsem ušla obrovský kus cesty a dokázala najít klid i pohodu. Za to cítím velkou vděčnost.
Co byste poradila lidem, kteří touží napsat knihu?
Napište první stránky a dejte je přečíst blízkým lidem. Požádejte je o upřímnou zpětnou vazbu a pokračujte dál. Nepotřebujete čekat na dokonalost – potřebujete začít.
Jaký moment byl na celé cestě nejdůležitější?
Jedna klientka se mě kdysi zeptala, zda neexistuje kniha o sebekoučinku, kterou by si mohla koupit. V tu chvíli se ve mně zrodila myšlenka, že ji napíšu. Od té doby pro mě bylo nejdůležitější potkávat lidi, kteří mi věřili a podporovali mě – díky nim jsem našla odvahu knihu skutečně dokončit. Vnímám ji jako dar. Dárek pro sebe i pro čtenáře. Návod, který na trhu chyběl a který, věřím, může být lidem opravdovou oporou.
Možná právě teď začíná i váš příběh.
Pokud vás při čtení něco oslovilo, zastavilo nebo pohladilo, věřte, že to nebyla náhoda.
Ať už sáhnete po knize, nebo si přijdete nakoučink osobně, ráda vás budu na vaší cestě chvíli provázet.
👉 Objevte Průvodce sebekoučinkem
👉 Domluvte si osobní setkání
Těším se na setkání – lidské, opravdové a vaše Janka. 💛
