Když se řekne koučink, málokdo si představí tu barevnou mozaiku, kterou ve skutečnosti je. Pro mě je koučink jako dobře sbalený batoh na cestu. Není v něm jen kompas a mapa, ale taky čokoláda na povzbuzení, náplast na puchýře i zápisník, kam si poznamenáte, co vás cestou napadlo.
Ať už kráčíte za novou kariérou, po stezce seberozvoje, nebo jen hledáte cestu zpět k radosti, koučink může být oporou. A že má mnoho tváří? O tom bych mohla vyprávět celé hodiny. A tak pouze ve zkratce.
Různorodé možnosti koučinku
Zvu vás na exkurzi.
Manažerský koučink
…je efektivní, strukturovaný a svižný. Pokud milujete excelové tabulky, KPI a plánování v barvách, budete tu jako doma. Tady pracujeme hlavně s modelem GROW, kde je jasně daný proces, cíl, realita, možnosti a akční plán směřující k cíli. Kapičku vše opepříme i něčím zajímavějším, a tak je zde prostor i na strategické myšlení.
· Zpětný scénář: Technika, která na první pohled působí zmateně. Příběh se píše pozpátku a na přeskáčku. Výsledek ale stojí za to.
· Ideální současnost: Jak může vypadat přítomnost, když v ní šlape vše, jak má? Když to zjistíte, už stačí jen udělat první krok.
· SWOT analýza: Stará osvědčená a vždy funkční analýza. Hodí se vždy.
· Stroj času: Vezme vás na výlet do paralelních světů a vy díky tomu dokážete pojmenovat příležitosti i rizika a vytvořit jejich plán.
Manažerský koučink je jako vlak. Víte, odkud jedete, kam chcete dorazit a kolik zastávek máte po cestě. Jen pozor, abyste nevystoupili dřív, než je třeba.
Kariérní koučink
…je pro každého, kdo chce dělat něco, co dává smysl. Už nejde jen o výkonnost. Tady se ptáme: „Co vás vlastně baví? – Proč ráno vstáváte z postele? – Co byste dělali, kdyby vám někdo každý měsíc poslal výplatu jen tak?“ I zde je prostor na strategické myšlení.
A taky ráda používám oblíbený japonský koncept IKIGAI. Je to kouzelná mapa čtyř oblastí:
· co milujete,
· v čem jste dobří,
· za co vám lidé zaplatí,
· a co svět potřebuje.
Když se všechny tyto oblasti překryjí, máte vyhráno. Objevíte smysl. Jen nečekejte, že k cíli dojdete během první kávy. A kdyby náhodou ano, jedině dobře. Připravte se na husí kůži.
A co když nejde jen o to, co chcete dělat, ale také o to, kde to děláte?
Koučink v korporátu
…aneb když práce bere víc, než dává. Ve firmách často slýchám věty jako: „Už mě to netěší. – Jsem neustále unavený. – Nevím, proč to vlastně dělám.“ Na řadu tak přichází techniky, které nejsou o výkonu, ale o návratu k sobě.
Třeba:
· Lampa: Zjišťuje, jakým plamenem hoříte a co má vliv na jeho kvalitu.
· Šeststěn: Přináší hluboké poznání, v jaké kondici je životní energie a stupeň vyhořelosti.
· Ducháčci: Jsou to vnitřní průvodci, kteří bývají překvapivě moudří, i když na první pohled vypadají jako postavičky z animáku.
Emoční koučink
…je funkční vždy, když vás emoce stáhnou pod hladinu. Občas se klienti točí v kruhu emocí, jako je smutek, strach, vztek, zmatení. Nic z toho není „špatně“, ale každá z těchto emocí potřebuje svůj prostor.
A tak sahám po:
· nástrojích z arteterapie,
· nástrojích ze satiterapie,
· technikách NLP (neurolingvistické programování),
· a především po práci s ranou vzpomínkou.
Raná vzpomínka totiž umí vytáhnout na světlo starý vzorec chování, který brzdí schopnost žít spokojeně. Když tento vzorec pojmenujeme, můžeme ho i změnit – a nadefinovat si díky tomu nový životní styl. Je to vlastně soubor pravidel, který je výrazem pojetí života člověkem, a který se ve svém základu utváří v období prvních 5-6 let života. Děti totiž nalézají jednoduchý řád ve světě kolem sebe tím, že zobecňují konkrétní zkušenosti a odvozují si z nich pravidla, která jim pomáhají porozumět, jak to funguje v širším světě. Ta jim říkají, čemu se vyhnout, jak přistupovat k řešení problémů a jaké hodnoty v životě zastávat.
🌞Jedna z mých raných vzpomínek
Je mi rok a je teplé počasí. Mám oranžovou vaničku napuštěnou teplou vodou a cachtám se v ní před bytovým domem, ve kterém bydlíme. Máma je u mě. Mám i kachničku. Táta se kouká z okna našeho bytu. Máma volá na tátu, aby přišel dolů a pohlídal mě. Je unavený horník po noční směně. Máma je taky unavená, protože mě nepřetržitě hlídá a pečuje o domácnost. Tátovi se dolů nechce, máma se zlobí. Když mě vytahuje z vaničky s tím, že půjdeme domů, spustím neuvěřitelný řev. Máma rezignuje. Potřebovala si na chvilku odskočit. Já jsem v klidu, když se cachtám. Táta dolů jít nehodlá a říká, že na mě dohlédne z okna. Vše dobře dopadne. Máma nakonec chvátá rychle pryč s tím, že se hned vrátí, ať pěkně sedím ve vaničce. Táta si se mnou povídá z okna a máváme na sebe.
🌟Můj životný styl, který mi vzpomínka pomohla si uvědomit:
Já jsem ŠŤASTNÁ.
Druzí jsou UNAVENÍ.
Svět je POMALÝ.
A proto musím ZPOMALOVAT.
Abych mohla S LIDMI SPOKOJENĚ ŽÍT.
Koučink a strachy všeho druhu
Když má strach jméno, dá se s ním mluvit. Strach není nepřítel. Strach je posel. Ale někdy řve jako poplašné zařízení v supermarketu. V takových chvílích používám techniku personifikace démonů:
· dát strachu tvář,
· dát mu jméno,
· dát mu hlas.
A pak s ním navázat vztah. Možná vás překvapí, že ten „démon“ vás vlastně chce jen chránit. Jen to dělá trochu nešikovně. V koučovně můžete potkat svého spojence.
Když chybí radost
Máme všeho hojnost. A přesto nám chybí v životě radost. Znám to z vlastního života i z práce s klienty. V takovém případě pomáhá návrat k maličkostem, ke každodennímu tvoření. Techniky z knihy Umělcova cesta (Julia Cameron) jsou jako vitamíny pro duši. Psaní ranních stránek, tvoření bez cíle, malé radosti – to vše znovu oživuje radost z bytí.
Rozmanitost koučinku
…koučink nemá jednu tvář. A právě v tom je jeho síla. Může být přímý jako laser, jemný jako hedvábí, nebo hravý jako dítě. A protože slova jsou někdy málo, na řadu přicházejí často také obrazy. Ne každý problém se dá pojmenovat.
Proto ráda pracuji i s jinými nástroji, jsou jimi:
· Koučovací karty, které obejdou racionální mozek a míří rovnou k podstatě.
· Terapeutické pískoviště, kde se tvoří příběhy z kamínků, figurek a symbolů. Beze slov. A přesto hluboce výmluvně.
Ať už stojíte na začátku cesty, nebo jen hledáte nový směr, jsem tu pro vás. Provedu vás koučinkem, který sedne právě vám.
A co bych doporučila začínajícím koučům?
1. Důvěřuj procesu a buď trpělivý/á. Koučink je cesta a výsledky se nemusí dostavit okamžitě. Věř svým schopnostem a metodám a zároveň si uvědom, že rozvoj klienta i tvůj vlastní vyžaduje čas. Věř si.
2. Pamatuj na sebereflexi. Uč se každým dalším koučinkem. Diskutuj o své praxi se zkušeným koučem, mentorem nebo supervizorem. Neustále se vzdělávej a hlavně koučuj. Praxe je základ. Dopřej si čas na odpočinek a aktivity, které ti dobíjejí energii. Tvoje pohoda se odráží ve tvé práci.
3. Stanov si jasné hranice. Koučink je intenzivní práce s lidmi. Je důležité umět si stanovit zdravé hranice, abys předešel/předešla vyhoření a udržel/a si profesionální odstup.
